Blog
-
Příběh o světě
Na kraji jedné malé vísky žili hodní lidé. Měli malé políčko, drobného dobytka a měli se rádi a tak se jim poštěstilo, že spolu čekali děťátko, které mělo na svět přijít z jara. Toho roku byla tuhá zima. Jednou večer zaklepal na dveře domu poutník s prosbou, jestli by se mohl schovat před vánicí. Muž…
-
Pomoc, pomoc, pomoc, po…
Principy a systémy našeho světa jsou mnohdy paradoxní. Na jednu otázku lze odpovědět zcela protichůdnými odpověďmi a obě budou v tom samém okamžiku platné i neplatné zároveň. Záměrně nepoužívám slovo pravda, protože pravda je jedna a z tohoto pohledu paradoxu vlastně nemůže existovat. Ale o tom možná jindy. Vezměte si slovo pomoc. Takové celkem běžné,…
-
Čo bolo…
S lidmi si povídám a poslouchám co říkají. Na práci s lidmi mě baví spoustu věcí. Jedna z nich je taková ta věc, která při tom vzniká, tam jako vzadu, za tím vším, za dialogem. Obohacuje obě strany a je to čistokrevná neplánovaná ú-žas-ná výměna. Před pár dny jsem měl sezení s člověkem. Téma, které…
-
Děti vs. psi
Před lety, v začátcích pedagogické praxe, pln školních vědomostí (tedy alespoň těch, co jsem si zapamatoval), jsme s mým tehdejším kolegou a kamarádem velmi často a rádi filosofovali nad vším možným i nemožným. Nechyběl nám nadhled nad světovým i lokálním děním a zcela upřímně můžu říct, že z dnešního pohledu jsme věděli prd. Ale na…
-
Visím tady… visím tam?
Jestliže chceme docílit harmonického rozvoje, je bezpodmínečně nutné být plně vědomý. To znamená plně se otevřít myšlence/možnosti, že většinu našeho chování řídí nevědomí a stát se pozorovatelem a zpravodajcem sám sobě. Rozvoj je změna, které můžeme docílit takovýmto pravdivým pozorováním. Teprve pak můžou věci vystoupit ze stínu nevědomí na světlo vědomí a podstoupit transformaci –…
-
Nedělat nic
Všimli jste si někdy, jak mluvíme k dětem? K těm úplně maličkým? Jak klademe slova, která pro nás zdánlivě nic moc neznamenají a přitom dětem dělají velkou paseku? Malé dítě ještě rádo poslouchá své emoce a tělo, třebaže těmto pochodům nerozumí. Znáte jak se dítě intuitivně schová za rodiče a ten řekne “Neboj se, to…
-
Jsem strach… jsem kámoš…
Když jsem četl knihu Pět stupňů připoutanosti byla to docela zajímavá projížďka na horské dráze, místy i velmi náročná pro uvědomění. Kniha se zabývá tím co pro nás znamenají myšlenky, přesvědčení, dohody, zvyky a vůbec v podstatě vše, co nás v životě obklopuje. Respektive naší více či méně domnělou svobodou ve vztahu k tomu či…